Návštěva Litvy

Letos se všichni v mém okolí rozhodli, že vyrazí na zkušenou do světa. A tak se i Bětka, moje spolužačka z vysoké, rozhodla, že se podívá, jak se vyučuje molekulární biologie na univerzitě v Kaunasu. IMG_2873Pro mě to znamenalo další výlet na obzoru, protože jsem ji slíbila, že ji určitě navštívím. Po návratu z USA jsem to neměla šanci stihnout, jelikož cesta autobusem z Prahy do Kaunasu trvá 17 hodin a já jsem neměla víc času než jeden jediný prodloužený víkend, což jsou pouhé 3 dny. Byla jsem sama na sebe hodně naštvaná, že nedostojím svému slibu a za Bebou se nepodívám… Ale hle, pověřila jsem Ondru, jestli se nepodívá jak by se tam dalo dostat z Innsbrucku. Nabízel mi variantu letu z Milána do Kaunasu, která nebyla tak špatná, ale nakonec jsme našli i mnohem lepší variantu a to let z německého města Memminghem, které je 2h jízdy autem z Innsbrucku, do Vilniusu. Né, že bych byla tak zhýčkané prase a musela se všude dopravovat letadlem, ale letenka oběma směry za 20 euro, byla jasné znamení, že i kdybych nechtěla MUSÍM letět! IMG_2857

Den odletu byl pátek ráno, ale my jsme se vydali na cestu už ve čtvrtek odpoledne s tím, že se ještě cestou zastavíme podívat se v německu na slavný zámek Neuschwanstein, který odkoukal Walt Disney pro svůj úvod k filmům. Na místo jsme dorazili už za tmy, ale zámek byl už z dálky vidět, protože byl osvětlený. Zaparkovali jsme ve městě, vzali psy a vyrazili na procházku/focení. Cesta k zámku byla hezky upravená a jasně označená, takže jsme, k mé velké radosti, nemuseli nikde v noci bloudit lesem. Ovšem fakt, že byl zámek už z dálky krásně vidět se neslučoval s tím, že bude krásně vidět, když stojíte přímo před ním, aneb stromy zacláněly ve výhledu a na skalní vyhlídku se nám lézt po tmě opravdu nechtělo. Snad se nám podaří se sem ještě podívat. Psi se proběhli a všichni jsme společně ulehli do auta pod druhým místním zámkem Hohenschwangau, na který byl z parkoviště/nocoviště krásný výhled. IMG_2842

Vstávat jsme museli dost brzo, protože letadlo odlétalo už v 8:15 a na letiště to bylo 50minut . Já jsem byla krásně vyspaná, ale Ondra si stěžoval na rozlámané záda. Psí holky se také tvářily naprosto spokojeně. Vysadili mě na parkovišti označeném Kiss and Fly (aneb pusu a leť), kde bylo parkování na 10 minut zadarmo. Letiště v Memminghemu ,označované jako Mnichov-západ (116 km) bylo opravdu malinké, ale všichni byli velice milí a kontrola batohu i nalodění proběhlo velice rychle. Když jsme šli z haly k letadlu, sluníčko už si dralo cestu na oblohu. Při vstupu do letadla jsem se lekla, proč na mě sakra mluví rusky, než mi došlo, že to bude asi litevština (nejsem si tím úplně jistá, protože celá bezpečnostní istruktáž probíhala v litevštině, angličtině a ruštině- zvláštní, že na spoji z Německa do Litvy nepoužijou němčinu). Let byl krátký (2h), já si z něj jen pamatuju upozornění na hlášené turbulence s příkazem celou dobu budete připoutáni a přistání, zbytek času jsem blaženě prospala. Přistání bylo v celku dobré, až na to, že venku pršelo a my jsme si to štrádovali pěšo přes půl ranveje do haly (hezky seřazeni ve dvojicích za první dvojičkou, která měla výstražné vesty). Vzhled letiště a hlavně okolí mě docela vyděsil, jelikož všude kolem stály polorozpadlé budovy a kupy haraburdí. Stanoviště Wizz air busu jsem nenašla a tak jsem jela místní hromadnou dopravou. IMG_2860Řidičova angličtina byla velice tragická, asi stějně jako stav prehistorické karosy, kterou jsme jeli. Řekl mi, že na autobusové nádraží je to 5 zastávek. Když jsme dorazili na pátou zastávku byla jsem si jistá, že lhal nebo jen myslel jiné číslo, které se mu nepodařilo vyslovit. Navíc zde ani nevystoupil nikdo z lidí s kufry, takže jsem se rozhodla jet ještě kousek dál. Dojela jsem až k vodě, když mi došlo, že se autobusové nádraží na tomto spoji prostě konat nebude. Neměla jsem mapu, ale věděla jsem, že to má být před řekou. Vystoupila jsem na větší zastávce, kde jsem našla jednu mladší slečnu, která mi byla schopná anglicky poradit kam mám jet a čím. Za 10 minut už jsem stála v hale autobusového nádraží a paní mi oznamovala, že bus do Kaunasu jede za 5 minut z nástupuště 37. Po chvilce čekání na nástupišti mi došlo, že tento pidi mikrobus s nápisem EXPRESS je opravdu můj spoj do Kaunasu. Řidič byl příjemný jako trn v patě, ale nakonec mi studentský lístek za 3 eura prodal a vše zvládnul bez jediného slova v jakémkoliv jazyce! V autobuse byly poslední 2 místa, a jelikož já jsem byla poslední přistoupivší měla jsem krásně dvousedačku pro sebe. Všichni lidi byli zamračení a tvářili se ajko by cestovali na nucené práce. Až řidič dokouřil cigaretku vydal se náš minibus na cestu do směr Kaunas. Já jsme nečekaně hned po vyjetí z města usnula, na mou spáčskou obranu- venku mžilo, okolo cesty bylo samé neupravené křoví a autobus měl začerněné okna. Probudila jsem se zase ve městě, ale už to byl Kaunas, což jsem poznala podle času na hodinkách. V buse chyběl jeden pasažér, kterého jsme asi vysadili na okraji města nebo někde cestou, kdo ví. Oblíkla jsem si kabát a držela jsem se Bětčiny rady: ,,Vystup, až budou vystupovat všichni.´´

Tradáááá jsem v Kaunase a vidím jak si to ke mě Bětka mašíruje a mává na mě. Ubytovala jsem se na kolejích a vyrazily jsme na oběd a prohlídku města. Počasí už se umoudřilo, ale zůstalo stále zataženo, aby to dodávalo tu správnou melancholickou atmosféru. Nemohla jsem se vzpamatovat z šoku, jak to může vypadat pouhé 2 hodiny cesty letadlem v zemi, která je také v Evropské Unii a zemi, která se jako první odpojila od Sovětského Svazu. Ten propastná rozdíl mezi Rakouskem a Litvou mě celý víkend nepřestával udivovat. Usoudila jsem, že kdybych přiletěla z Česka nebyl by to až takový rozdíl, ale to Rakousko, kde musí být všechno pintlich a listí se sbírá pomalu už ze stromů, aby náhodou nespadlo na zem, je naprosto jiný kraj. Bohužel dlouhodobý vliv Ruska je zde vidět velice zjevně. Lidé na mě působili hrozně nešťastným a ustaraným dojmem, všude po městě nedostavěné ruské, velkolepé hotely a do toho to počasí, které tomu prostě dodávalo grády. Všechno bylo pro mě o 150% levnější než v Innsbrucku, což mě velice těšilo. Taky, jak by to asi vypadalo, kdyby bylo všude na světě tak draho?IMG_2862

Kaunas se mi ale celkově moc líbil. Ta atmosféra byla naprosto jedinečná, chvílema mi to přišlo, jako kdybych hrála v seriálu Vyprávěj :D V Pátek jsme si prošly celá staré město, včetně kostelů, hradu a soutoku řek. V sobotu jsme byly na vyhlídkové terase kostela, ze které byl nádherný výhled na celý Kaunas. IMG_2892
Pak jsme pokračovaly kolem krásných, ale polorozpadlých typických litevských domků do Zoo. Ooooch Bože, to byl nápad… Nevím, co jsem si od této chudé země slibovala, ale tahle Zoo opravdu nezůstane na mém seznamu těch TOP. Skoro do žádného pavilonu se nedalo jít podívat dovnitř. Velkou část zoo tvoří voliéry a rybníky s ptáky, kteří byli přesunuti do zimoviště, takže byla zoo prostě prázdná! A to navíc byla na Litvu dost drahá. IMG_2919

Toho dne jsme byly večer na pivo se španělkou a koreicem. Bylo to fajn, příjemně unavené jsme se vrátily na koleje, o kterých jsem doufala, že aspoň hostovský pokoj bude vypadat solidně a právě ten byl dost bídný. Šly jsme spát v celku brzo, protože nás čekal dopolední přesun do Vilniusu, ale ostatní spolukolejníci měli zrovna párty noc až do půl 7 do rána :D ANO, po téhle návštěvě přesně vím, proč jsem nikdy na koleje nechtěla. Šérovaná kuchyň a koupelna na chodbě mi fakt nechybí. IMG_2931

Tentokrát jsme jely do Vilniusu vlakem, bylo to za stejné peníze, stejný čas, ale mnohem pohodlnější, protože vlaková doprava se může kvalitou rovnat té rakouské. Ve vilniusu jsme si daly další tradiční jídlo v hezké restauraci, která nám také posložila jako útočiště před deštěm. Ano ve Vilniusu zase pršelo a to asi 4x za hodinu. :D Počasí se měnilo tak rychle, že člověk ani neměl šanci skládat deštník.IMG_2966 Prošly jsme podle plánku 3 denní program za 4 hodiny i s obědem a pak jsme se šly pro změnu schovat do nákupáku před deštěm. Odpoledne jsme měly sraz s Patrikem (Bětčiným přítelém, té doby na erasmu ve Vilniusu), který nás protáhl na představení do Národního divadla. Nikoho asi nepřekvapí, že jsem ve vyhřátém divadle po dlouhém dnu usínala. Představení bylo děsně zajímavé už jen tím, že jsem měla čas vnímat spoustu maličkostí, protože jsme jim v litevštině nerozumněla ani popel. V tu chvíli jsem si taky uvědomila, že je to velmi odlišný jazyk od ruštiny. O přestávce jsme odešli, protože jsem viděli co jsme chtěli. Dali jsme si další tradiční mňamku a vyrazili jsme každý do svého příbytku. Patrik na koleje a my s Bětkou do AirBnB bytečku. Bytovka vypadala přesně tak, jako ty, které stály naproti našeho domu v orlové než je vybydlené zbourali. Taky to tam stejně smrdělo, ale díky bohu byt byl čistý a hostitelka milá. Padly jsme za vlast asi v 9.IMG_2954

Brzo ráno jsem vyrazila na letiště a Bětu za Patrikem na koleje. Na letiště semnou jeli samí velice zvláštní lidé a já jsem byla velice ráda, když už jsem stála v letištní hale a čekala na kontrolu zavazadla. Odlet byl nádherný. Po vzlétnutí jsme viděli sluničko, které se chystalo na východ a měsíc, který ještě visel na obloze. Tato podívaná vydržela asi 15 minut, než jsme ji uletěli a já zase usnula. Přistání bylo nejlepší jaké jsem kdy zažila, takže jsem si jen upevnila fakt, že i letadlem za 10 eur lítají zkušení piloti a né dvanáctiletí kluci. Na letišti už mě čekal Ondra se sváčou a vyrazili jsme směr Innsbruck a škola.

Uvědomila jsem si, že on strávil, díky mojí cestě do Litvy, skoro více času v autě(4,5 hodiny v pátek a 5 hodin v pondělí) než já za celou cestu. A pak, že hodní chlapi vymřeli…