Innsbruck

„Byla to moje poslední šance.“ Při téhle, leč pravdivé větě, nejsou místní moc nadšení, ale o to víc jsem teď já nadšená, že jsme tady. Začátek nebyl nikterak jednoduchý už jen pro to, že jsme narazili na podvodný inzerát a problémy s tím způsobené se s námi táhnou do teď. Na druhou stranu, všechno zlé je k něčemu dobré. Díky AirBnB jsme našli paní, která nám na 8 měsíců pronajala svůj naprosto nádherný byt (taky si za něj nechá královsky zaplatit).IMG_6475 Sdílíme s ní kuchyni, ale jelikož je ona víc pryč než doma, máme vlastně celý byt pořád pro sebe. Než odjela na 2 měsíce do Súdánu, byli jsme pozváni k její rodině dolů na brunch (třígenerační dům). Bylo to moc příjemné dopoledne spojené se společnou návštěvou muzea v nedaleké vesničce Oetz. Jsou to opravdu velice příjemní a milí hostitelé, dokonce nám nechala na celou dobu i její auto, kdyby se nám náhodou hodilo (a taky, že už se nám párkrát hodilo). Také jsme se od ní dozvěděli spoustu zajímavých věcí o místních zvycích nebo rakouských zákonech. IMG_2175

Jelikož německy nemumím vůbec nic, start ve škole nebyl zrovna 2x nejlepší. Baba, ano opravdu ji tak budu nazývat, v kanceláři, kde jsem si měla vyřídit studentskou průkazku na mě řvala minimálně 5 minut něco německy a pak mě vyrazila ze dveří. Jediné co jsem pochopila bylo, že jsem na erasmu v Rakousku, tak mám mluvit německy. Toto nemilé shledání jsem půl hodiny rozdýchávala a pak jsem vyzkoušela druhé dveře. Tam, díky bohu, neseděla baba jaga a nechala si vše vysvětlit anglicky a beze slova mi vystavila studentskou kartičku. Uf jeden office máme za sebou. Ještě mě čekalo přihlášení na civilní úřad. Tady mě pochopitelně čekala ještě příjemnější paní, která se velice strachovala, jestli se nechystám v Innsbrucku vydělávat, ale po delších peripetiích mi vystavila dokument permanentního rezidenta a fakturu na 15 euro (asi za to, že tady budu dýchat 8 měsíců jejich čistý vzduch).

Ve škole už jsem se jakštakš zabydlela, ikdyž na mě nikdo nemá nikdy čas a dost jsem to tu ze začátku probulela. Po měsíci a půl optimalizací pokusu se už doufám dostanu k něčemu, co bude hezky vycházet. :D Ale o tom si můžu nechat asi jen zdát, protože věda je záhadná a nikdy nespolupracuje tak, jak bychom chtěli. Jsou dny kdy se nezastavím a pak jsou dny, kdy mám čas zabíjet čas učením na státnice a podobnýma blbostma. IMG_6610

Zatím jsme měli v Innsbrucku dvě návštěvy. První nám přivezla spoustu věcí, které jsme nebyli schopni přepravit vlakem ve dvou lidech a dvou psech, a druhá přivezla spoustu nových drbů. Otázkou je, která byla lepší :D První návštěva v podobě mamky, taťky a Junči s námi strávila 1,5 dne. IMG_2559Druhá návštěva v podobě Janči a Marka nám dělala společnost celé 4 dny. Kdo bude další?34

S návštěvami i bez ve volných chvílích prozkoumáváme Innsbruck a jeho okolí. Prvních 14 dní jsem byla naštvaná, že jsem si nepřivezla lyže rovnou, ale pak nastal krásný, teplý podzim a my jsme měli spoustu času na výšlapy a výlety. Lyžovat jsme byli jednou a doufám, že brzo napadne sníh a bude se dát lyžovat i jinde než na ledovci, který je 45 minut autem. Né, že by to lyžování nebylo ono, ale čerstvý snížek je čerstvý snížek a zmrzlý ledovec je zmrzlý ledovec. Navíc, díky teplotám přes 15 stupňů Celsia, ani nebylo možné zasněžovat. Díky roční freizeitticket, můžem bezplatně lyžovat, plavat, bruslit a navštěvovat muzea, proto toho využíváme na 105%.IMG_2694

Taky jsem v Innsbrucku poznala spoustu fajn lidí z celé Evropy, no vlastně hlavně z okolních států. Všichni jsou to medici + jedna zubařka (jdeme na kontrolu s Ondrou přístí týden, tak doufám, že nám zůstanou zuby). Společně chodíme na různé akce a věčně vyvařujeme tradiční jídla, což už mi leze krkem, protože nejen, že nemám ráda českou kuchyni, ale navíc tam není nic moc jednoduchého na přípravu. Ještě, že mi první návštěva přivezla spoustu českého alkoholu, který to vždy napraví, když je potřeba. Nikdy jsem netušila, že někdo může být tak nadšený z něčeho jako je žemlovka, a ta zrovna vyhrála jídlo večera. A už vůbec se mi nechce věřit, že jsem to vařila já :D.

Uplynulý víkend nám UŽ začaly Vánoční trhy, což jsme my i s naší druhou návštěvou ocenili v podobě každodenního nákupu horkého punče nebo vína ve stylovém hrníčku. Fakt, že se to zapeklitě blíží a já nemám dárky, mě ale letos pekelně děsí. Normálně jsem touto dobou měla minimálně 90% dárku koupených a zbytek vymyšlených…. Letos mě pro jistotu ani nic nenapadá. IMG_6787

A jak se v Innsbrucku líbí zbytku posádky?
Ondra, se svým pracováním z domu, je naprosto spokojený a myslím, že i holkám vyhovuje polední pauza v podobě vycházky/výběžky do hor. Jessa se tváří spokojeně, protože je konečně na blízku svému pánečkovi a Lilek je spokojený, protože máme gauč dost velký pro obě. Jedinou vráskou na čele je „malá“ nehoda, která se nám stala, při první návštěvě. IMG_6658

Na procházce se k nám přihnal border teriér a Jess ho chtěla klapáním do vzduchu a štěkáním odehnat, ale on si nedal říct a přiběhl až k nám, což Jessa přesně nechtěla a při jednom velice varovném cvaknutím, cvakla Lilka místo bordříka. Lily vykvikla a odběhla. Neměla tam žádnou známku poranění, ale po 4 dnech si začala to místo lízat. Udělala se ji tam obrovská podlitina a nám v první chvíli nedošlo, že je to z toho cvaknutí. Po konzultaci s Vydrou jsme valili na veterinu. Pan veterinář byl velice příjemný pán mluvící anglicky. Oznámil nám, že je to od kousnutí a udělal se ji tam zánět. V tu chvíli nám to došlo. Snažil se ji podlitinu vypustit, respektive vymáčknout a dostala antibiotika. Rána ji tekla jako blázen a já jsem začala mít obavu o jeho veterinární schopnosti, jelikož na vedlejším stole ležela na boku kočka, těžko říct, jestli mrtvá nebo uspaná. Po dvou dnech jsme byli na kontrole a dostali další antibiotika. Následující kontrola byla za týden. To jsem já byla na cestě do Kaunasu, takže tam byl pouze Ondra. Veterinář se toho dne vyznamenal. Serval ji strup s tím, že je tam zánět a zbytky strupu ji odřezával pomocí skalpelu za pomoci chlupaté pinzety (chlupy nebyly Lilkovy) kousky vyhazoval. Ránu ji následně zalil peroxidem vodíku a vyřel KUCHYŇSKOU houbičkou. Lily držela a Ondra se, ku podivu, taky nepozvracel. Dostala další antibiotika, mastičku a na kontolu měla přijít za 3 dny. Po Ondrově zděšeném hovoru jsme se dohodli i s naší rozumnou a zkušenou veterinární doktorkou Vydrou, že tohle už absolvovat nemíníme. Doktor udělal ementál nejen z Lilka, ale taky našeho účtu. Vyčítám si, že jsem Ondru s Lilkem na tu poslední kontrolu vůbec hnala. Už se to ale hezky hojí, tak doufám, že nám na památku zůstanou jen blond chlupy vyžrané peroxidem vodíku a nic víc.
Nemůžu házet všechny rakouské veterináře, po návštěvě jednoho, do jednoho pytle, ale za dalším takovým dobytkářem NEJDU! To si raději koupím lístek na vlak do Prahy, kde vím, že se mi o ni postarají jak nejlépe dovedou.