Škovroňky.cz

Youtube kanál Rajče

Stromová opička Junina

,,Vy mi odejdete a já tady přeci nezůstanu sama´´ tohle byla poslední slova naší mamky, která rozhodla, že si pro Junečka i přes taťkův zákaz pojedeme. Jelikož jsme si pro ni jeli až do Žďáru (čili přes celou republiku), rozhodli jsme se její vyzvednutí spojit s dovolenou na Lipně. Dovolená pod stanem se psy nám vyšla skutečně peckovně a už jsme si to frčeli do chovatelské stanice Koryfej pro naši Jeune Fille.  Když jsme si to malé plesnivé zvířátko s nedopigmentovaným frňákem vyzvedli, vůbec mě nenapadlo, co z toho vyroste! Cesta to byla opravdu dlouhá a únavná, ale Junča si ji nejvíce uživala na zadních sedadlech s Lilčou a Jessií, které se chovaly jako by to bylo jejich štěně.

Když přijela domů, jako by si řekla:  ,,Přece nebudu nejmenši!!!“ a každý den se natahovala aspoň o malililinkatý kousíček, protože každým kouskem je blíž k té vytoužené, hedvábné, nejlépe načechrané posteli, ke které se přístup otevře jen jednou za čas, ale když už to nastane jsou zde nejlepší bitky.  Ano, postel v ložnici našich rodičů je snem všech našich psů. Zatím zde hrajou pouze hru na krokodýla což znamená, že velké šeltičky (Abruška je na tyto hry už moc dáma) natahají všechny hračky na postel a nechají chudáčka Junýska – krokodýla štěkat, skákat a snažit se ulovit aspoň jednu jedinou hračku z ostrova. Nemyslete si, ona taky ví jak ty velké potvory přelstít.  Je sice fakt, že škvírou za gaučem nebo do škvíry pod postelí už se dlouho schovávat nebude, ale to už zase bude moci vyskočit na postel :P. Ona se prostě rozhodla, že tady nikomu otloukánka dělat nebude, ona je totiž KORYFEJ a to něco znamená, dámy a pánové! Protože je to pes naší mamči, která ze všeho nejvíc miluje zahradničení, a Juno je přeci její pes, strašně ráda ji pomáhá. Nejradějí má trhání plevele a přerývání záhonků, bohužel né těch u kterých je to zrovna potřeba. :D Je to prostě neskutečný ďábel, který při každém běhu již skončí ,,na bědně´´ a podle mě nebude trvat dlouho a může se na stálo pyšnit zlatou medailí. :) Přici jen je na ni ale vidět, že je to ještě štěňátko co potřebuje odpočinek a tak se ji někdy stane, že usne doslova v běhu na podlaze…

Když ji, ale ty otravné šeltie nedají pokoj, nezbývá než se schovat do domečku k některému z dvounožců(nejlepší jsou ti co nosí turecké kalhoty, to ji pak totiž nestudí podlaha, ona je totiž pes pelíškový) ;).

Pochopitelně nejlepší kámoš je ta druhá plesnivá šeltička, která se objevuje jen v zrcadle nebo v troubě a na tu je schopná štěkat i hodinu v kuse a ona stále nic :D Než jsem stihla dopsat tento článek Junča se rozhodla, že to musí sama zkontrolovat co to tady o ní píšu a vydrala se až na gauč… Jojo už je to tady, naše malá stromová opice se za chvíli dostane i na lustr :D

Jen poslední poznámka ke včerejšimu dni měla Juno 4,1 kg, 30 cm, nos už má dopigmentovaný a uši se snažime podlepovat vším možným. :)