Škovroňky.cz

Youtube kanál Rajče

Pasení Vsetín

Když se Verča Kučeriková Vydry na Bučávce zeptala, jestli nechce jet z 2. na 3.8. pást, tajně jsem doufala, že toho bude mít na veterině hodně a já se budu moci nenápadně přivtěřit za ni. Povedlo se! Radovala jsem se, když jsem si s Verčou domluvila sraz, kde mě vyzvedne. Ono se zdá, že na jednu noc si 1 člověk a 1 pes nemusí vzít moc věcí, ale stan, spacák a karimatku si musíte vzít a je jedno jestli jedete na 1 noc nebo na týden.  Představa, že přeci pojedeme jenom 2+3 psi mě uklidňovala. A vono ejhle, když Verča dorazila, dorazila i s ,,malou´´ Verčou a Darlie. To by takový problém nebyl, ale když jsem otevřela kufr auta a zjistila, že je narvaný věcma, začala jsem doufat, že nepojedu se stanem na klíně… :D Jelikož my jsme holky šikovné, věci jme zmačkaly v kufru a vyrazily jsme směr Vsetín. Posádka našeho vozu byla rozmístěna takto- Verča řidič, ,,malá´´ Verča+ Biaggi a vzadu Já uprostřed, za spolujezdcem Darlie, pod sedadlem řidiče Lily a král naší smečky Erny vedle mě na sedačce (chvílema spíš na mě). Cesta utekla velice rychle a už jsme zase vybalovaly naše krámy na parkovišti, kde nás čekala Anička s Ejmou. Když se holky začaly bavit, že se jim nechou tahat bágly do kopce, začala jsem přemýšlet, jak to asi bude daleko, jelikož jsem předem netušila, že se budeme někam plahočit. Celá ufuněná jsem se vyloženě doplazila na louku, kde jsme se usadily a čekaly na ovečky. Začala jsem mít mírné obavy, jestli se Lilči vůbec bude chtít, když byla u ovcí jen jednou a to ještě nestálo za moc. Kupodivu jen co se ovce objevily Lilča zbystřila a zvířátka se zvonky na krcích ji vyloženě zajímala. Do košáru jsem se ze začátku zdráhala, že to aspoň trošku odkoukám a snad si lilča uvědomí co se s těmi cinkrláky dělá. Před košárem se mě Péťa (Petr Burdik) zeptal, jestli už jsme u ovcí byly a jak jsme na tom. Řekla jsem mu, že jsme zatím byly jen jednou (v Budišově), o ovce zájem měla, ale že hlavně já nevím, co mám dělat. Všechno mi ochotně vysvětlil a pustil nás do košáru.  Lilča hned začala ovce obíhat a štěkat jako o závod. Měla jsme radost, že to jde tak jak to jde. Petr mi neustále radil co mám udělat a jak se k psovi chovat. Když jsme se všichni vystřídali v košáru, vyrazili jsme na volné prostranství. Večer jsme pásly celkem 3x. ke konci už bylo vidět, že už by si spíš dala nějaký ten chutný ovčí bobek, než se pořád hnát okolo nich. Celkově, ale její  výkon byl nad má očekávání a vlastně celý večer dozvěděla jsem se spoustu užitečných rad co a jak.

Když jsme se večer usilovně snažily rozžhavit jednorázový gril, Lilina klasicky hledala co kde sežrat… našla… jako nějaká myš vykousla Aničce do bochníku chleba díru. :D Gril se konečně chytnul a špekáčky už se opékaly a co asi mohla vymyslet milost paní Lilina jiného, než neustále šmejdit kolem grilu jestli náhodou nepozorovaně neukrade nějaký špekáček. Místo špekáčku ulovila malou spáleninu pod okem, když na ni dopadla jiskřička. Tvářila se sice, že má smrtelné zranění, ale vydrželo ji to jen do doby, než jsem začala jíst. Ve stanu jsme obě usnuly jako špalci. Ráno se mi vstávalo  podezřele dobře na to jaký jsem medvěd. Páslo už se jen 2x. Na všech čoklácích už bylo vidět, že toho mají dost (na Lilči dvojnásob). Petr mi řekl, že je důležité skončit v dobrém, aby pak neztratila sebevědomí (které ji podle mě opravdu nechybí). Ráno jsme tedy už moc nepásly, ale i mi to bohatě stačilo. Celkem jsme tedy pásly 5x (2x košár, 3x venku). Byla sranda pozorovat jak každý pes má nějakou svojí metodu jak pást.  Cestou domů jsme jely i s Aničkou a Ejmy, vůbec nechápu, jak jsme se tam narvaly, ale zvládly jsme to. Po cestě nás chytl pořádný slejvák, tak jsme byly všechny šťastné, že nám při pasení počasí přálo. Domů jsme přijely obě úplně utahané. Lilči ani nevadilo, že po ni Junča skáče jako drak, bechla sebou a chrápala až do večera. Byl to uplně suprový den po kterém jsme si uvědomila, že nebude takový problém s Lily jako semnou samotnou. :D Zase jsme u toho, že je to vždy o psovodu.